Gelderlander

28. prosince 2010 v 18:44 | Tereza |  Plemena koní

Gelderlander


Plemeno dostalo název podle holandské provincie Gelderland, rozkládající se mezi Apeldoornem a Arnhemem, kde před více než sto lety vzniklo.

Historie

Zhruba před stoletím začali chovatelé provincie Gelder vytvářet na základě těžkopádných místních klisen plemeno gelderlander. Chtěli vychovat urostlého kočárového koně s pěkným vzhledem, dobrou akcí a přitom zachovat klidný a vyrovnaný temperament. Kůň měl být zároveň vhodný k lehkým zemědělským pracím a sloužit i jako těžší jezdecký kůň.
Holanďané použili širokou škálu hřebců: clevelandské hnědáky, roadstery a polokrevné koně z Velké Británie, araby z Egypta, angloaraby, Nonia a Furiosa z Maďarska, oldenburské koně, východopruské z Polska a něco málo orlovských a orlovsko-rostopčinských klusáků z Ruska. Nejlepší z těchto roztodivných potomků potom křížili mezi sebou, aby se upevnil ustálený, žádaný typ.
Později se v chovu využilo více oldenburských a východofríských koní a v roce 1900 také kvůli lesku hackneyové. Objevila se i příměs anglonormandské krve.

Charakteristika

Gelderlandský kůň má velmi klidnou a přátelskou povahu, je učenlivý a ovladatelný, ale nechybí mu ani "oheň". Mimo to vyniká velkou životností.
Moderní gelderlander je působivý tažný kůň s pěkným vzhledem, zdůrazněným vznosným, rytmickým chodem a vysoko neseným ohonem nad výrazně zlepšenou zádí.
Výška gelderlandera se pohybuje kolem 163 cm. Převládající barvou je ryzá, často s bílými odznaky na nohách a širokou lysinou. Vyskytují se i bělouši a hnědáci, kdysi dávno se občas objevili strakáči. Hlava je typická pro kočárového koně, je jednoduchá a inteligentní, bez nároků na krásu. Profil bývá spíše klabonosý. Výraz svědčí o poslušné a klidné povaze plemene. Krk je silný a má typický "kočárový" tvar, je dlouhý. Kohoutek je relativně nízký a typický pro zápřahového koně. Gelderlander není v žádném případě rychlý, ale vyznačuje se dobrými plecemi. Tento znak přenesl na koně, který z něj pochází - na holandského teplokrevníka. Hluboký hrudník naznačuje odolnost a vytrvalost. Hřbet je, jako je žádoucí a běžné u kočárového koně, o něco delší než u jezdeckého koně. Je silný a v bedrech není ani náznaku slabosti. Kříže jsou rovné s vysoce nasazeným ohonem. Stavba zádní části těla dodává koni sílu, ale nepříspívá k rychlosti. Nohy jsou nápadně krátké a silné, doplňují silnou tělesnou konstituci, která je ideální pro káčárového koně. Holeně jsou krátké, spěnky dobré a obvod holeně přiměřený. Zadní nohy jsou dobře stavěné a mají správné proporce. Ideálně vyhovují pro kočárovou práci. Kopyta jsou dobrá, silná a zdravá. Starý typ gelderlanera měl více srsti na patkách. Jeho dnešní potomek nemá prakticky žádnou.

Využití

Koně tohoto plemene jsou velmi úspěšní ve vozatajských soutěžích, spřežení gelderlandů se dobře uplatňují v mezinárodních soutěžích. Jsou to však i koně jezdečtí, kteří dobře skáčí a dají se využít pro lehkou zemědělskou práci na středně těžkých půdách.

Gelderlander

Gelderlander












Gelderlander














Gelderlander
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.