Kůň Převalského

22. prosince 2010 v 19:27 | Tereza |  Plemena koní

Kůň Převalského


Kertag neboli kůň Převalského (Equus Przewalskii), nazván podle svého objevitele generála carské armády Nikolaje Michajloviče Przewalského, je jediným přežívajícím předkem našich domácích koní.

Historie

Již na počátku 19. století se vědělo o volně pobíhajících stádech divokých koní, mnozí si však mysleli, že jde o tarpana. Tarpani byli evropští příbuzní kertagů, bohužel tento druh díky zásahům lidí nepřežil.
Za objevitele kertaga je považován již výše zmíněný cestovatel Przewalskij, nebyl sice přírodovědcem ani zoologem, nýbrž vášnivým pozorovatelem. Při službě v ruské armádě několikrát procestoval neznámé oblasti na hranici Mongolska a Číny, tehdejší útočiště kertagů. Sám však nikdy žádného neulovil.
První koně byli uloveni roku 1889 na okraji pouště Gobi ruskými bratry Grum-Gržimajlovými. O devět let později dorazily první klisny i do Evropy, konkrétně do stanice Askania Nova. Chov těchto zvířat však začal až v roce 1901, a to u nás v Praze. Odsud také pochází většina dnes žijících koní Převalského.
V 50. letech minulého století tito koně ve volné přírodě vyhynuli. Poté začaly zoologické zahrady spolupracovat a usilovat o jejich navrácení zpět do přírody. V současnosti žije ve volnosti cca 250 koní a 300 v aklimatizačních stanicích.

Charakteristika

Kertag je vysoký okolo 135 cm, má tělo pískové barvy, která postupně na břiše přechází ve světlejší smetanovou. Rovněž můžeme vidět jedince se zabarvením plaváka, hnědáka či isabely. Na černých nohou se často vyskytuje zebrování, ocas a krátká, stojatá hříva, která začíná růst až za ušima, rovněž černé barvy. Hlava dlouhá a těžká s vysoko nasazenýma očima, krátký a svalnatý krk, hřbet rovný bez zřetelného kohoutku.
Kertagové, ač v současnosti chováni v zajetí, jsou přeci jen koňmi divokými a není možné je plně domestikovat. Jsou více ostražití než domácí koně. V přírodě byli zvyklí se svým stádem ujít i daleké cesty, aby našli potravu, odolnost je pro ně tudíž charakteristická.

Využití

Jelikož si uchovali instinkty divokých zvířat, není možné je používat k práci. Nejsou zvyklí nosit jezdce ani tahat vozy. Žijí volně ve stádech, dalo by se říci, že jediné jejich využití, ne však méně důležité, je v zoologických zahradách.

Kůň Převalského


Kůň Převalského











Kůň Převalského














Kůň Převalského
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.