S a Š

6. ledna 2011 v 18:15 | Tereza |  SKS - Slovník koňských slov
Sacramoso
kmen starokladrubských koní (vraníků) založený v hřebčíně Kladruby nad Labem staroitalsko-španělským hřebcem moravského chovu Sacramoso (nar. 1800).

Saint Leger
klasický dostih pro tříleté plnokrevné hřebce a klisny na vzdálenost 2800m, běhá se zpravidla na podzim.

Sebraný kůň
stav rovnováhy chodu a držení, při kterém kůň jde energicky se sníženou zádí, podsazenými zadními končetinami, přiměřeně vzpřímeným krkem a polohou hlavy blížící se kolmici, kůň jde ladně, nenuceně a bezprostředně reaguje na jemné pomůcky jezdce.

Sed
způsob, jakým jezdec sedí na koni. Dobrý sed se vyznačuje jistotou. "Hluboký sed" je výsledkem dlouholetého tréninku.

Sedliště
místo, kde se po zvážení jezdců včetně sedel sedlají koně přihlášení do dostihu.

Sedlo
základní vybavení pro jízdu na koni. Pro každý druh sportu či jezdeckého využití koně je sedlo jiné - školní, drezúrní, dostihové, pro rovinné a překážkové dostihy, parkurové, lovecké, kovbojské, dámské, vojenské, pikadosrké atd.

Sedlová podložka
dečka z měkké tkaniny nebo umělé hmoty, již vkládáme pod sedlo, aby sála pot a ubránila citlivý hřbet.

Sedlovna
zvláštní místnost u stájí pro koně sloužící k uložení jezdecké výstroje (sedel, uzdeček, ...).

Selekce (výběr)
zařazování či vyřazování jedinců z chovu podle záměrů šlechtitelského procesu.

Selekční hranice
výše hodnoty, která je mezní pro výběr jedince do chovu.

Selekční kritérium
charakteristika vlastností, podle nichž se kůň vybírá.

Severský kůň
plemenná skupina malých koní, rozšířená především v severských zemích a odvozující svůj původ od divoké formy nordického koně.

Skewbald
anglické označení pro strakáče zbarveného jinak než černobíle.

Shagya
kmen arabského polokrevného koně.

Shetlandský pony
plemeno malých koní nordického původu vzniklé na Shetlandských ostrovech.

Shirský kůň
plemeno nejmohutnějších chladnokrevných koní vyšlechtěných v Anglii, KVH kolem 190cm, i více.

Schvácené kopyto
deformované kopyto následkem náhlého schvácení, má valovitě zduřelou přední část rohové stěny, vysoké hrany patkové a kroužkování.

Sivák
šedý bělouš, termín používaný v literatuře.

Skijöring
zimní jezdecký sport, kdy jezdec je tažen na lyžích za koněm.

Skléra
bělima, bílý vazivový obal oka, vpředu přecházející v rohovku.

Skočné
připouštěcí poplatek, který platí majitel klisny při jejím prvním zapuštění plemeníkem.

Skokový sed
jezdecká pozice používaná při skoku nebo trysku při zkrácení třmenových řemenech. Čím rychlejší tempo, tím kratší musí být třmenové řemeny.

Skvrnitost
roztroušení větších jinobarevných skvrn v základní barvě srsti.

Slabina
postranní a dolní krajina břicha mezi posledním žebrem a kyčlí.

Slezský norik
ráz norického koně chovaný ve slezské oblasti.

Sněť slezinná
prudké nakažlivé onemocnění s rychlým hynutím, způsobeno bacilem antraxu.

Soumaři
každé zvíře schopné nosit náklad. Soumarští koně dopravovali těžké náklady po cestách, kudy neprojel provoz. Nosili soumarské sedlo a koše, byli podkováni zvláštními podkovami.

Speed
schopnost koně náhle zvýšit rychlost v kterékoli částo dostihu, nejčastěji v závěru.

Spěnka
důležitá část nohy koně mezi spěnkovým kloubem a korunkou. Na délce a sklonu spěnky závisí kvalita pohybu koně, Spěnka má být krátká a má mít sklon 45°- 50° k podkladu. Spěnka s menším úhlem je tzv. měkká, s větším strmá. Velmi měkká spěnka, skoro vodorovná se jmenuje medvědí a je vážnou vadou.

Spřežení
koně v postroji pro práci v zápřeží. Podle počtu koní a způsobu zápřeže se dělí na jedno až dvacetispřeží, za sebou jsou koně zapřažení v tandemu (2), randomu (3), vedle sebe jsou v trojce, quadrize a v dvojspřeží. Vícespřeží jsou obyčejně v párech, u lichého počtu jsou vpředu tři koně vedle sebe.

Srázná záď
svažování zádě od kříže ke kořeni ocasu. Srázná záď bývá kratší; je typická pro tažná nebo soumarská plemena.

Srnčí kost
zduřenina na vnější straně hlezna před jeho přechodem v holeň.

Srst
rozeznáváme čtyři druhy chlupů - krycí: (dřeňové), hlavní pokryv těla; podsadové: (bezdřeňové),narůstající v zimním období; pokryv těla narozených hříbat; ochranné: (dřeňové), kštice, hříva, žíně, rousy; hmatové: na nozdrách, pyscích a pod očima.

Stájník
osoba vykonávající všechny stájové práce, mimo stáj však s koňmi nepracuje.

Stání
místo pro ustájení koně, kde je kůň přivázán.

Standard plemene
souhrn požadavků na určité vlastnosti ve vymezeném časovém období.

Star of Hannover
kmen angloarabského koně založený Houstoni anglickým plnokrevníkem Star of Hannover (nar. 1912), v současné době vymizel.

Staroitalský kůň
středověké plemeno mohutných teplokrevných koní vzniklé v Itálii použitím koní starošpanělských.

Starokladrubský kůň
nejvýznamnější české plemeno teplokrevných koní, vzniklo na podkladě koní starošpanělských a staroitalských. Hřebčín Kladruby byl založen roku 1579 Rudolfem II. Koně jsou chováni v barvě bílé a černé, typickým znakem je klabonosá hlava a vysoká akce končetin.

Starošpanělský kůň
dřívější plemeno mohutných teplokrevných koní vyšlechtěné ve Španělsku křížením domácích klisen s orientálními (arabskými a berberskými) hřebci.

Startovací boxy
pojízdná řada malých boxů, umožňující korektní start koní v rovinových dostizích. Vzadu i vpředu odklopný stěna.

Steeplechase
překážkový dostih, zpravidla na delší vzdálenost (3000m - 7000m) přes mohutné překážky. V ČR nejtěžší steeplechase - Velká pardubická (6900m).

Stěrka na vodu
pomůcka, kterou po omytí koně setřeme z něj vodu.

Stíhání
vada mechaniky pohybu v klusu (ve cvalu), při níž kůň zasahuje kopytem zadní nohy přední nohu téže strany na různých místech.

Stihlové udidlo (stihlo)
základní druh udidla používaný v jezdectví. Skládá se z půleného udítka a dvou kroužků, do nichž se připínají otěže.

Stínidla
náočnice, zabraňují výhledu koní do strany.

Strakoš
kůň s nepravidelným zbarvením srsti (nejčastěji kombinace bílé s hnědou, černou, žlutou nebo ryzou).

Strnutí šíje
tetanus.

Strouhání
vada mechaniky pohybu, při níž se kůň dotýká (strouhá) sousedními končetinami.

Strouhavka
zvláštní podkova používaná pro koně, kteří si strouhají.

Strouhavky
chrániče nohou proti strouhání.

Střel (střelka)
důležitá část kopyta, zajišťující jeho pružnost a roztažitelnost. Zevně, naspodu kopyta je střelka rohová, uvnitř střelka vazivová (masitá) a střelová kost. Onemocnění střelky je velmi nebezpečné. = Rohovitý útvar ve tvaru jehlanu na spodní části rohového chodidla. Přispívá k pružnosti kopyta.

Substance
souhrnné označení kvality stavby těla a celkového osvalení koně.

Suffolský kůň
plemeno chladnokrevných koní pocházející z východní Anglie, vznik kolem roku 1765.

Suchost
konstituční typ koně, navenek se vyznačuje přiměřeně vyvinutou pevnou kostrou, slabým vývinem spojovacích tkání a vrstev tuku pod kůží, pevným svalstvem a šlachami.

Sulka
lehký dvoukolový vozík s gumovými pneumatikami, dvěma ojkami a sedadlem pro jezdce; používá se u klusáckých koní.

Sváteční moč
myoglobinurie, černá zástava moče.

Svislá překážka
stacionála, výšková překážka.

Svrab
prašivina, kožní onemocnění.

Šavlovitý postoj
příliš ostrý úhel skloubení bérce se zadní holení (metatarsální kostí). Často se vyskytuje u primitivních horských plemen, u nichž je tato anatomická odchylka do jisté míry funkčním znakem. Usnadňuje život v členitém těžko schůdném terénu.

Šikmý kůň
kůň, který nedošlapuje zadními končetinami přesně do stop předních končetin, ael stranou, tea na dvou stopách i při pohybu na rovné čáře.

Šimbajny
slangový název pro záněty šlach natahovačů na přední části holeně. Příčinou může být rychlá práce na tvrdém terénu. Nejčastěji se objevují u dostihových koní.

Šiml
slangový výraz pro bělouše.

Škola
vrcholný způsob výcviku a předvádění koní s uplatněním mnoha umělých chodů a figur. Existuje klasická, vysoká nebo španělská škola podle zaměření.

Šlechtický (kmenový) chov
chov, v němž jsou zařazeni jedinci s nejlepším dědičným založením a jehož cílem je produkce chovných jedinců.

Šňupka
bílá nebo růžová skvrnka na horním pysku nebo mezi nozdrami.

Šoška
zduřenina na patním výčnělku hlezenního kloubu, způsobená zánětem synoviálních váčků, úrazem nebo výživou. Vada vzhledu, funkci kloubu neovlivňuje.

Španělský krok
cirkusově vycvičené přehnané zvedání předních nohou téměř do vodorovné polohy. Činnost zádě je přitom nepatrná a není v souladu s činností předku.

Špánek
kostní výrůstek na přechodu hlezna v holeň na vnitřní spodní straně hleznového kloubu (dočasné i chronické kulhání).

Šporna
slangový výraz pro ostruhu.

Špric
vzdálenost 300 - 400 m, kterou kůň zaběhne v nejprudším cvalu.

Štajgr
ohlávka s tenkým kruhovitým udidlem určený k vodění koně.

Štěpená (loupná) záď
mohutně osvalená záď převážně těžkých chladnokrevníků s hlubokým žlábkem uprostřed.

Štičí profil
typický znak arabských koní. Klenuté čelo, hřbet nosu mírně prohloubený, konkávní.

Štrajcpán
slangový výraz pro přívoru, která odděluje koně na stání.

Štycování
slangový výraz pro neposlušnost koně, kůň odpírá pohyb vpřed či skok přes překážku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.